Karel Langer – * 16.1.1878 Jaroměř † 2.5.1947 Praha
Krajinář a bytostný impresionista.
Na pražské Akademii byl v letech 1897 – 1900 žákem Julia Edvarda Mařáka. Po úmrtí prof. Mařáka pokračoval ve studiu
krátce u Ant. Slavíčka a další tři roky do roku 1903, studoval u figurálního specialisty prof. Rudolfa Otty z Ottenfeldu. Po absolvování Akademie pobýval delší čas v Dubrovníku a cestoval po Dalmácii. Poté si ještě vzdělání doplnil soukromým studiem u Beneše Knüpfera v Římě.
Působil zejména jako krajinář. Řada slunečních motivů s kvetoucími mezemi, zahradami a lukami, jimiž oslnil na svých prvních výstavách, vznikla v okolí Zvičiny. Rovněž pro zátiší používal jasné, svítivé barvy a osobitou techniku. V létě 1904 maloval na Valašsku. Tématy jeho obrazů byla venkovská stavení a osamělé mlýny, brzy se ale u něj objevují postavy oživující krajinu. Necestoval jen na jih, ale maloval i u Severního moře, kde jej zaujala mola, pláže s osamělými postavami a atmosférická proměnlivost oblohy. Rovněž si osvojil malbu mořských příbojů.
Prakticky celé jeho dílo tvoří výrazné impresionistické obrazy, nejednou značných rozměrů ( Pražská panoramata, Pohled na Náchod ).
Rozměrný obraz Před rozkvětem ( 1903 ) zakoupila do svých sbírek Rudolfínská galerie, jako příklad vyspělosti výtvarné mládeže. Státní galerie ve Vídni zakoupila obraz Barvy léta a Moderní galerie v Praze obrazy Jihočeský motiv, Tkalci a Wilsonovo nádraží. Výjimečných kvalit dosahují některé práce z doby před 1. světovou válkou, které je možno řadit k počátkům českého impresionismu.
Od roku 1898 až do své smrti byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Pravidelně vystavoval v Mánesu, získával
prestižní zakázky, jeho díla často reprodukovala Zlatá Praha. V prvním desetiletí 19. stol. pravidelně vystavoval i s Jednotou umělců výtvarných a Uměleckou besedou (formálně se stává členem v r. 1904). Obdržel dvě výroční ceny České akademie věd a umění a Čestnou cenu za životní dílo.